Jedno velšské přísloví praví: „Jedno jablko denně doktora ze dveří vyžene.” Kdyby velšská lidová slovesnost vznikala v 21. století, znělo by toto přísloví jinak: „Čím víc druhů bakterií v střevech máš, tým snáz se doktorovi vyhýbáš.“ Kromě známých faktorů, jako je například životní styl, strava, stresová zátěž či genetická výbava, je imunita ovlivněna do značné míry také střevní mikrobiom.
Mikrobiom, imunita a rovnováha v trávení
Délka gastrointestinálního traktu (trávicí soustavy) je u zdravého člověka v průměru asi 9 metrů a plocha střev má rozlohu neuvěřitelných 30 m2. V porovnaní s kožním povrchem, který zabírá kolem 2 m2, je povrch střev mnohonásobně větší. Na vyrovnání tohoto nepoměru se ve střevní sliznici nachází až 70 % celkového počtu imunitních buněk. Každodenně se nám do střev dostávají statisíce bakterií. Kromě bakterií přijímáme v potravě, vodě a vzduchu také viry, plísně a další škodlivé látky.
Mikrobiom a imunitní systém mezi sebou komunikují a udržují v našem těle rovnováhu. Buňky imunitního systému rozpoznávají bakterie, které jsou za přirozených podmínek součástí našeho střevního mikrobiomu, a na tyto „hodné” bakterie neútočí. Když imunitní buňky narazí na „cizince“, kterého vyhodnotí jako patogen, spustí zánětlivou reakci, aby ho zneškodnily. Naše „hodné” bakterie se ve střevech množí a osídlují všechna volná místa na střevní sliznici, aby se případné patogeny z potravy a tekutin neměly na střevní sliznici kde uchytit, a nemohly tak způsobit infekční onemocnění.
Při narušení rovnováhy, ve které mikrobiom a imunitní systém žijí, může představovat zdravotní riziko ve formě zánětlivého nebo autoimunitního onemocnění. Rovnováhu mezi imunitním systémem a mikrobiomem může narušit například nadužívání antibiotik, změny ve stravovacích návycích, stres a některá onemocnění.
Pravidelné užívání Symprove tuto rovnováhu obnovuje, protože v každé dávce do střev přichází více než 10 miliard prospěšných bakterií . Tyto bakterie jsou navíc v roztoku na vodní bázi, takže projdou trávicím traktem a putují rovnou do střev, kde mají působit.
Mají bakterie vlastní imunitní systém?
Bakterie, stejně jako lidi, mohou být napadeny virem. Žijí v koloniích, kde mezi sebou komunikují, takže napadené bakterie mohou varovat ostatní bakterie, jaké zbraně virus používá. Při opakovaném útoku tyto bakterie rozpoznávají mechanismus, jakým se je virus snaží zneškodnit, a jsou odolnější. Bakterie si tak vytvoří „vzpomínku”, kterou ve formě genetické informace odevzdávají dalším generacím bakterií. Tento druh bakterií ve střevech potřebujeme.
Může střevní mikrobiom bojovat s virózami?
V boji proti virózám se ve značné míře uplatňují protilátky vytvořené imunitními buňkami. Jak bude virové onemocnění, například chřipka, v našem těle probíhat, závisí na tom, jak rychle imunitní systém odpoví na původce infekčního onemocnění. Střevní mikrobiota spolupracuje s imunitními buňkami, které tyto protilátky vytvářejí. Čím větší je diverzita střevního mikrobiomu a podíl „dobrých” bakterií, tím více protilátek imunitní buňky proti patogenům vytvoří. V konečném důsledku bude odpověď organismu na infekci na chřipkové viry rychlejší, dříve se uzdravíme a zkrátíme čas strávený v posteli.
Imunita – jak ji podpořit?
Imunitní systém a střevní mikrobiom spolu komunikují a podílejí se na udržovaní rovnováhy v těle. V kontextu probíhající virové pandemie může složení střevního mikrobiomu podstatně snížit zánětlivá onemocnění v těla a podpořit funkci imunitního systému v boji proti virovým onemocněním. Proto je vhodné podpořit tělo na denní bázi výživovým doplňkem Symprove, který příznivě působí na trávicí systém a doplňuje prospěšné bakterie.
Navzdory schopnostem imunitního systému poradit si s onemocněním je ochrana před zdrojem nákazy důležitým faktorem podporujícím naše zdraví. Čím méně se budeme vystavovat kontaktu s nemocnými lidmi, tím méně práce bude náš imunitní systém muset vynaložit na udržení rovnováhy v našem těle.
Zdroje:
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2515351/
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5814118/
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4266855/
- https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5179492/
- https://www.pnas.org/content/108/13/5354
- https://www.who.int/emergencies/diseases/novel-coronavirus-2019/advice-for-public/when-
