Celiakií neboli celoživotní nesnášenlivostí lepku trpí v České republice zhruba 0,5 % populace, tedy přibližně 40–50 000 lidí. Ale jen třetina z nich se s tímto onemocněním léčí. Přečtěte si tento článek a dozvíte se, co kromě diety můžete udělat pro to, aby vaše střeva navzdory celiakii lépe fungovala.
Co je celiakie
Celiakie je dědičné autoimunitní onemocnění, které je způsobené nesnášenlivostí lepku (glutenu), respektive jeho hlavní složky gliadinu. Tohle je obecně známá definice, ale vy si možná kladete otázku, co přesně se při celiakii děje.
Působením glutenu dochází k rozvoji autoimunitního zánětu sliznice tenkého střeva. Ten ničí slizniční klky a mikroklky, jejichž úkolem je zvětšovat absorpční plochu střeva až na 7 m2. A v tom je právě ten problém. Čím větší je totiž plocha, tím lépe se živiny z tenkého střeva vstřebávají. Následkem rozvoje celiakie se však absorpční plocha zmenšuje, a tak dochází k poruše trávení a vstřebávání živin.
Příčinou rozvoje onemocnění nemusí být pouze genetická predispozice nebo přítomnost lepku v potravě. Ukazuje se, že spouštěčem může být i dlouhodobý stres, virové onemocnění nebo těhotenství.
Příznaky celiakie
Celiakie má více forem a každá z nich má své příznaky. Odlišně se projevuje u dětí a u dospělých. Některými příznaky se překrývá s jinými nemocemi, proto je často obtížné ji přesně diagnostikovat a u mnohých pacientů trvá i několik let, než objeví skutečnou příčinu svých potíží.
Zajímavé přitom je, že ženy trpí celiakií dvakrát častěji než muži. U diabetiků 1. typu je výskyt celiakie 10x častější než u běžné populace.
Typické příznaky (střevní)
Klasickou celiakii zvláště v dětství provází tyto příznaky:
- bolest břicha,
- nadýmání,
- průjmy,
- nechutenství,
- případně zácpa, zvracení,
- u malých dětí lze pozorovat nafouklé bříško.
Atypické příznaky (mimostřevní)
Obvykle až u dospělých pacientů se dá pozorovat:
- předčasné řídnutí kostí,
- chudokrevnost,
- neplodnost u mužů i žen,
- úzkost až deprese.
Jak celiakii předcházet
I když je celiakie genetické onemocnění, některými kroky můžete podpořit prevenci jejího rozvoje. Zaměřte se zejména na:
- kojení – čím déle a častěji matka dítě kojí, tím nižší je riziko rozvoje celiakie;
- zavedení malé dávky lepku do stravy již v prvním roce života dítěte –díkyčasnému kontaktu s lepkem se tělo naučí ho zpracovávat;
- očkování proti rotavirům – rotaviry patří mezi nejčastější původce střevních zánětů u dětí; tato metoda prevence však nebyla doposud ověřena v praxi.
Léčba celiakie a podpora zdraví střev
Léčbou první volby je u celiaků tzv. bezlepková dieta. Při ní je třeba ze stravy vyřadit nejen zjevné, ale i skryté zdroje lepku, protože ke spuštění alergické reakce stačí velmi nízká dávka.
Klasická léčiva se podávají jen zcela výjimečně, jedná se zpravidla o imunosupresiva a glukokortikoidy, které tlumí nepřiměřenou alergickou reakci.
Jak vypadá bezlepková dieta
Bezlepková dieta spočívá v úplném vyloučení lepku z přijímané potravy.
Základem jídelníčku pacienta dodržujícího bezlepkovou dietu jsou brambory, jáhly, kukuřice, rýže, pohanka, sója, luštěniny, zelenina a ovoce.
K vyvolání celiakie stačí přijmout pouze 100 mg lepku denně, běžná strava přitom obsahuje 7–13 g lepku za den. Za bezpečnou dávku se považuje příjem 20–50 mg lepku za den.
Při výběru potravin se naučte rozlišovat dvojí typ označení:
- bezlepkové potraviny (obsahují 2 mg lepku ve 100 g)
- potraviny s velmi nízkým obsahem lepku (obsahují méně než 10 mg lepku ve 100 g)
Potraviny označené jako bezlepkové považujeme za bezpečné, na potraviny s velmi nízkým obsahem lepku je třeba dávat pozor a množství lepku přepočítávat.
Zdraví střev podpoříte probiotiky
Ačkoli dieta je základním opatřením, které byste měli při celiakii dodržovat, můžete svému tělu pomoci i jinými cestami. Celá řada studií prokázala, že pacienti s celiakií (bez ohledu na to, zda dodržují bezlepkovou dietu) častěji trpí střevní dysbiózou, tj. nerovnováhou střevního mikrobiomu. Obvykle u nich dochází ke zvýšenému výskytu druhů rodu Bacteroides a E. Coli a poklesu bakterií rodu Bifidobacterium a Lactobacillus.
Pro obnovení rovnováhy střevní mikroflóry je prospěšné zásobovat tělo živými mikroorganismy ve formě probiotik. Ta sice nedokážou celiakii přímo zvrátit, ale pomáhají zánětem oslabenému střevu co nejlépe zpracovat přijímanou potravu.
Probiotických přípravků je na trhu celá řada. Při výběru se řiďte tím, jestli jsou v nich obsažené bakterie schopné:
- dostat se na místo určení,
- cestu přežít
- a ve střevě skutečně působit.
Například probiotické jogurty totiž spouštějí trávicí proces, takže živé bakterie částečně zaniknou už v žaludku a do střev se jich dostane jen omezené množství. Probiotika v tabletách zase obsahují lyofilizované bakterie, které se při průchodu střevem nestačí aktivovat. Všechny uvedené parametry splňují probiotika Symprove, která obsahují živé bakterie ve vodním základu. Jejich účinnost je proto mnohem vyšší než u jiných probiotik.
Celiakie je dědičné autoimunitní onemocnění s problematickou diagnostikou, kde jedinou účinnou a ověřenou léčbou je přísné dodržování bezlepkové diety. V současné době se ale diskutuje a v mnoha studiích potvrzuje vliv střevní dysbiózy na průběh a příznaky onemocnění. Jedním z kroků vedoucích k zmírnění příznaků může být léčba probiotiky. Symprove neobsahuje lepek dle normy Codex, která definuje hodnotu < 20 ppm. A to i přesto, že se na výrobu tekutiny, v níž se bakterie pěstují, používá ječmenný extrakt. Dodržování Codex normy pro bezlepkové potraviny se pravidelně ověřuje testy, a Symprove je proto bezpečný i pro pacienty s bezlepkovou dietou. Je tedy vhodným řešením, které vede k odstranění střevní dysbiózy a zmírnění příznaků onemocnění.
Zdroje:
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4555153/
https://www.ikem.cz/cs/celiakie/a-1980/
https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2006/07/03.pdf
http://medicinman.cz/?p=nemoci-sympt&p_sub=celiakie/c-vyskyt
