Kůže je největším orgánem lidského těla skládajícím se ze tří vrstev: pokožka, škára a podkožní vazivo.
Povrch tvoří okolo 2 m2 a hlavní funkcí je ochrana před vlivy vnějšího prostředí, jako jsou klimatické změny, působení chemikálií, bakterií, virů a plísní. Kromě ochranné funkce zastává i funkci termoregulační, imunologickou, metabolickou a sekreční.
Mikrobiom v lidském těle u dospělého člověka váží 1,5 kg a jenom na kůži můžeme najít 1000 druhů bakterií a 80 druhů hub. Jejich zastoupení je závislé na různých faktorech, mezi které řadíme barvu pleti, rasu, pohlaví, věk, zeměpisnou polohu, povrch a již zmiňované vrstvy kůže.
Nejčastější bakterií pokožky je kmen Actinobacteria, v mazových folikulech pak Propionibacterium acnes a Staphylococcus epidermidis. Právě Staphylococcus epidermidis a Staphylococcus aureus jsou bakterie zodpovědné za tvorbu akné a znečištění pórů.
Optimální pH kůže je okolo 5, to ale může být přímo narušeno častým užíváním dezinfekčních prostředků a mýdel. A nepřímo užíváním některých druhů léčiv.
Tím vzniká tzv. kožní dysbióza, která je spojována s řadou kožních onemocnění, mezi které patří alergie, ekzémy, kontaktní dermatitida, akné, lupénka, špatné hojení ran, kožní vředy, lupy, kvasinky a plísňové infekce.
Podstatou léčby řady kožních onemocnění je tuto dysbiózu odstranit. Jako model si můžeme vzít například atopickou dermatitidu (AD)
Filagrin je protein, který se podílí na hydrataci a rohovatění kůže. Pokud zmutuje,dochází ke zvýšení pH kůže a změnám mikrobiálního osídlení.To činí kůži atopiků náchylnější k bakteriálním a virovým infekcím. Účelem léčby AD je tedy snížení kolonizace kůže, konkrétně Staphylococcus aureus a obnova funkce bariéry pokožky lokálními protizánětlivými přípravky a emolienciemi, které obnovují, zjemňují a hydratují pokožku.
Kožní mikrobiom je tedy kontrolován lokálním imunitním systémem, který je modulován střevním mikrobiomem.
Závěr
Střevní mikrobiom je podstatnou součástí imunitního systému, který ovlivňuje řadu pochodů a procesů v lidském těle. Řada z nich je stále předmětem výzkumu, který nám do budoucna přinese další možnosti léčby různých onemocnění. Není však pochyb o tom, že by mikrobiom neměl vliv na útlum příznaků některých kožních onemocnění.
Zdroje:
http://pdf.avcr.cz/A/2019-02/#page=19
