Pouchitida je zánět v "pouchu" (rezervoáru), který chirurgové vytvářejí z tenkého střeva po odstranění tlustého střeva (kolektomii). Tento zákrok se často provádí u pacientů s komplikovanou ulcerózní kolitidou nebo familiární adenomatózní polypózou (FAP). Pouchitida je jednou z nejběžnějších komplikací po operaci s vytvořením ileoanálního anastomózního pouchu (uměle vytvořený rezervoár).
Pouchitida a její příznaky
Příznaky pouchitidy jsou nespecifické a mohou zahrnovat:
- zvýšenou peristaltiku střev,
- průjem,
- nutkání na stolici,
- pocit neúplného vyprázdnění po stolici,
- inkontinenci či noční prosakování,
- krvácení z konečníku,
- křeče v břiše,
- pánevní bolesti.
U více pacientů mohou být přítomny i mimostřevní projevy zahrnující klouby, oči, kůži a játra a jako u jiných zánětlivých onemocnění bývá přítomna horečka, únava, malátnost.
Jak se pouchitida diagnostikuje?
Diagnóza je založena na kombinaci symptomů, endoskopického vyšetření a histologického nálezu zánětu. Pouchitida může být:
-
Akutní – jednorázový zánět
-
Recidivující – zánět se opakovaně vrací
-
Chronická – dlouhodobý zánět, který nereaguje na běžnou léčbu
Vyšší riziko vzniku pouchitidy může způsobovat:
-
genetická predispozice,
-
rozsáhlé střevní záněty,
-
nerovnováha střevní mikroflóry (dysbióza),
-
nedostatečné prokrvení střev (ischemie),
-
přílišná aktivita imunitního systému.
Pouchitida a její léčba
Léčba patří do rukou specialisty. Mezi možnosti patří:
-
Antibiotika – základ léčby
-
Protizánětlivé léky
-
Biologická léčba – u chronických případů
Pouchitida a probiotika
Jak mohou pomoci probiotika kromě toho, že pomáhají udržet rovnováhu střevní mikroflóry a snižují riziko vedlejších účinků antibiotik, které jsou základem léčby pouchitidy? Studie poukazují, že zvýšení konzumace ovoce a příjmu antioxidantů, vitamínu A a vitamínu C může chránit před komplikacemi, stejně tak použití probiotik v primární prevenci pouchitidy. Studie, kde část pacientů užívala v primární prevenci placebo a část pacientů probiotikum, ukázala významné zlepšení skórovacího dotazníku příznaků zánětlivých onemocnění střev u pacientů užívajících probiotikum, zatímco ne u pacientů užívajících placebo. Závěrem lze předpokládat, že užívání probiotik může být účinné v prevenci vzniku akutní pouchitidy a zlepšuje kvalitu života těchto pacientů.
Vracející se pouchitida je častá až u 60 % pacientů po léčbě a vymizení počáteční epizody. Ukázalo se, že dlouhodobé podávání probiotik může pomoci při udržování remise pouchitidy vyvolané antibiotiky. Jiné studie však nedokázaly potvrdit tento příznivý účinek, a proto jsou nezbytné další výzkumy.
Metaanalýza k roku 2022 hodnotila osm různých studií o účinku probiotik v léčbě pouchitidy a poukazuje na benefit užívání probiotik především krátkodobě. Udává se, že při podávání jsou pacienti po léčbě méně náchylní k napadení pouchitidou než kontrolní skupina.
Probiotika mohou podpořit posílení střevní bariéry, snížit zánět a zlepšit funkci střevní bariéry tím, že obnoví vrstvu hlenu, proteiny těsného spojení a produkci specifických antimikrobiálních a bioaktivních lipidů s protizánětlivými vlastnostmi. Není však vyloučeno, že dlouhodobé užívání probiotik může vést ke snížení účinku probiotik na střevní bariéru a může vést k adaptaci střev na probiotika, a proto je nutné je brát podle indikací odborníka. V současnosti jsou zapotřebí další výzkumy mezi krátkodobým a dlouhodobým účinkem probiotik, ale jejich pozitivní efekt především v primární prevenci nelze přehlédnout.
Zdroje
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3845959/
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4528017/
https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0016508503001719
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4172739/
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/36278367/
