Definice
IBS – Syndrom dráždivého tračníku (z angl. irritable bowel syndrome), je časté chronické onemocnění tlustého střeva projevující se bolestí břicha, která je doprovázena průjmem nebo zácpou či obojím. Ačkoliv toto onemocnění neohrožuje život, jeho příznaky mohou výrazně narušit kvalitu života, a to zejména tehdy, pokud jim nevěnujeme pozornost. Správnou životosprávou a léčbou však můžeme získat kontrolu i nad tímto onemocněním.
Příznaky
Příznaky nejsou u všech pacientů stejné, mezi nejčastější však patří:
- bolest břicha a křeče, které se zhoršují po jídle
- průjem
- zácpa
- průjem, který se střídá se zácpou
- plynatost a nadýmání
- hlen ve stolici
Kromě příznaků trávicího traktu jsou častými příznaky také bolesti hlavy, zad, svalů, chronická únava a nespavost a psychické poruchy, např. deprese nebo úzkost.
Příčina
Příčina onemocnění stále není přesně známa, řada vědeckých studií však dokazuje, že hlavní roli při vzniku IBS hraje porucha osy střevo-mozek. Jedná se o vzájemné propojení centrálního nervového systému, střev a střevní mikrobioty, které se navzájem ovlivňují. Spojitost IBS s touto osou dokazuje i skutečnost, že onemocnění často doprovázejí psychické poruchy a jeho spouštěčem je mnohdy stres. Na vzniku IBS se tedy může podílet:
Infekce
Podle některých studií může být až 36 % případů IBS zapříčiněno střevní infekcí. Takovéto infekce mohou způsobit přetrvávající mírný zánět a pozměněnou imunitní odpověď, která se může projevit pozměněnou střevní propustností a motilitou (pohyblivostí) způsobující průjem nebo zácpu. Dokázána byla také spojitost IBS s bakteriálním prorůstáním tenkého střeva (SIBO), které je časté u pacintů s IBS.
Nervový systém
Abnormality v nervovém propojení mozku a střeva mohou u někoho způsobovat zvýšenou citlivost na běžné pohyby ve střevě, která se projevuje různou intenzitou bolesti.
Střevní disbióza
Střevní bakterie ovlivňují správnou funkci střev, podílejí se na regulaci imunitní odpovědi, trávení některých složek potravy a do určité míry ovlivňují i pohyblivost střev. Výrazná změna v bakteriálním osídlení střeva, tzv. střevní disbióza, byla dokázána i u pacientů s IBS. Vliv disbiózy na IBS zkoumala studie, v níž byla bezmikrobním potkanům transplantována fekální mikrobiota pacientů s IBS. U těchto potkanů se vyvinula přecitlivělost na střevní pohyby, která je typická pro IBS.
Spouštěče
IBS patří mezi onemocnění, pro něž jsou charakteristická období remisí, kdy se onemocnění projevuje méně, anebo vůbec, a relapsů, kdy jsou příznaky nejintenzivnější. Remise můžete dosáhnut správnou životosprávou a vyhýbáním se takzvaným spouštěčům, které mohou vyústit v relapsy. Mezi hlavní spouštěče patří:
Stres – může výrazně ovlivňovat osu střevo-mozek. Protože se mu nikdy nemůžeme zcela vyhnout, je asi nejčastějším spouštěčem tohoto onemocnění.
Léky – některá antidepresiva, antibiotika anebo léky s obsahem sorbitolu (např. některé sirupy proto kašli) mohou zhoršovat průjem nebo zácpu při IBS.
Hormony – ženy trpí IBS častěji než muži, pravděpodobně za to mohou hormonální změny, k nimž dochází v průběhu menstruačního cyklu. U většiny žen se projevy onemocnění zhoršují v období kolem menstruace.
Potraviny – jelikož IBS je především onemocněním trávicího systému, je náš jídelníček jednoznačně nejdůležitějším faktorem, kterým můžeme IBS udržet pod kontrolou. O správné dietě si povíme v dalším článku.
Diagnostika
Správná diagnostika IBS může být někdy náročná. Časté bolesti břicha, průjem nebo zácpa bývají způsobeny i jinými onemocněními anebo jednoduše jen špatným stravováním. Při diagnóze IBS lékař nejprve zohlední charakteristické příznaky onemocnění, které se vyskytují u každého pacienta: bolest břicha nebo diskomfort, který se zlepšuje po defekaci či je doprovázen změněnou střevní pohyblivostí nebo formou stolice. Doprovodné symptomy, např. nafouknutí, přítomnost hlenu ve stolici, bolesti svalů či úzkost, mohou podpořit stanovení diagnózy. Pro vyloučení podezření na jiné onemocnění může lékař zvolit několik vyšetření:
- vyšetření stolice – pro vyloučení infekčního onemocnění
- testy pro vyloučení laktózové intolerance
- endoskopie/kolonoskopie a biopsie – vyloučení peptických vředů, zánětlivých onemocnění střeva nebo nádorů
- ultrazvukové vyšetření – vyloučení žlučových kamenů
- krevní vyšetření – vyloučení celiakie (pacienti s celiakií mají v séru charakteristické protilátky)
