Vliv stravování na střevní mikrobiotu a vliv mikrobioty na přibírání
Říká se, že jsi to, co jíš. Věděli jste však, že to, co jíme, ovlivňuje i naši mikrobiotu? Složení střevní mikrobioty velmi závisí na přijímané potravě, pokud budeme stále jíst jen klobásy, budou pochopitelně nejvíc přemnoženy mikroorganizmy, kterými se klobásy „dochucují“.
Co to pro nás přesně znamená a proč je vlastně důležité, abychom měli pestrý jídelníček?
Skupina italských vědců publikovala v roce 2010 studii, v níž porovnávala složení střevní mikrobioty evropských dětí a dětí, které vyrůstaly ve venkovských oblastech Afriky. Stravovací návyky těchto dětí jsou diametrálně odlišné, u evropských dětí převládá tzv. západní způsob stravování, který je bohatý na tuky a jednoduché cukry, u afrických dětí je to převážně rostlinná strava s vysokým obsahem vlákniny. Nebylo příliš překvapující, když se z vyšetření zjistilo, že obě skupiny vykazují zcela rozdílné složení střevních bakterií. U afrických dětí se vyskytovala mnohem pestřejší mikrobiota, bohatá na bakteriální druhy s protizánětlivými vlastnostmi. U evropských dětí bylo bakterií celkově méně a některé druhy běžně přítomné u Afričanů se u nich vůbec nevyskytovaly.
Šlo o jednu z prvních studií prokazujících, jak to, co jíme, ovlivňuje naše střevní mikroorganismy. Zdravá strava souvisí s bohatší a rozmanitější mikrobiotou, která je důležitá pro podporu imunitního systému, ochranu před infekcemi, ale i pro správné fungování dalších důležitých funkcí, o nichž jsme několikrát psali.
Dobrou zprávou je, že složení střevní mikrobioty umíme změnit. Některé studie potvrdily, že ke změnám může dojít již za pět dní. Po nastavení zdravých dobrovolníků na určitý druh stravy opravdu dochází ke změnám mikrobioty, je však důležité poznamenat, že tyto změny nejsou permanentní, stravovat se zdravěji, a hlavně pestře, je nutné dlouhodobě. Nestačí si jednou za čas říci, že nyní budu týden jíst zdravě a očekávat zázraky (i když i ten týden je určitě lepší než nic).
Jak ovlivňuje mikrobiota přibírání?
U lidí trpících obezitou sledujeme výraznou střevní disbiózu, tedy narušení složení střevní mikrobioty. Tato tzv. „obézní mikrobiota“ je charakterizována sníženou druhovou rozmanitostí bakterií, změnou relativní hojnosti některých druhů nebo i přemnožením patogenních mikroorganismů ve střevech.
Vliv mikrobioty na rozvoj obezity jednoznačně dokazují i studie, v nichž transplantace mikrobioty od obézních lidí způsobuje přibírání u myší. Známý je také případ, kdy pacientka léčená transplantací fekální mikrobioty* od zdravého, ale obézního dárce, začala výrazně přibírat. Proč ale mikrobiota napomáhá přibírání?
Jedním důvodem je to, že tato obézní mikrobiota je efektivnější v získávání energie z potravy. Bakterie ve střevech zpracovávají námi zkonzumovanou potravu a přeměňují ji na metabolity, které umí zužitkovat i naše tělo. Pokud se však těchto látek tvoří více, mohou se podílet na nezdravém přibývání.
Člověk, který má obézní mikrobiotu, v níž jsou přemnoženy bakterie preferující nezdravou stravu, a ostatních bakterií je jen velmi málo, získá např. z hamburgeru více energie, a tedy přibere více než člověk, jehož jídelníček je zdravý, pestrý, a stejně pestré je proto i složení jeho mikrobioty.
Dalším způsobem, jak může střevní mikrobiota způsobovat přibírání, je také zvýšení chuti k jídlu prostřednictvím osy střevo-mozek. Mezi střevem a mozkem existuje velké množství propojení, prostřednictvím kterých mohou „nenasytné“ bakterie žádat více potravy.
Jak si zpestřit střevní mikrobiotu?
Nejlepším způsobem, jak zpestřit složení střevní mikrobioty je jednoznačně změna jídelníčku, který by měl být složen především z rostlinných surovin. Pro střevní bakterie je důležitý příjem vlákniny, jejímž zdrojem je hlavně zelenina (brokolice, artyčoky, červená řepa …), ovoce (hrušky, banány, avokádo …), luštěniny (čočka, fazole, cizrna …) nebo obilniny (oves, ječmen …). Je třeba omezit příliš tučná jídla a sladkosti (sem patří i slazené nápoje).
Pro bakterie je důležitý i příjem prebiotik, které stimulují jejich aktivitu a růst. Dobrým zdrojem prebiotik je např. cibule, česnek, pórek nebo chřest.
Dopravit prospěšné mikroorganismy do střev lze přímo z potravy. Jejich zdrojem jsou především fermentované potraviny, např. kyselé zelí, kefír, některé jogurty nebo kimchi.
Zpestřit střevní mikrobiotu mohou samozřejmě i přípravky s obsahem probiotik, nejlépe takové, které obsahují kombinaci vícero druhů. Probiotika jsou schopna ovlivnit složení střevní mikrobioty různými způsoby. Především tím, že mohou zabraňovat růstu patogenních organismů, a naopak stimulovat růst těch prospěšných.
Závěr
To, co jíme, opravdu definuje složení střevní mikrobioty. U vegetariána prospívají ve střevech jiné bakterie než u člověka pravidelně konzumujícího maso. V současnosti neumíme přesně definovat, která mikrobiota je ta zdravá, je to velmi individuální. Víme však, že je důležité, aby zastoupení střevních bakterií bylo co nejpestřejší, a toho umíme dosáhnout i změnou stravování. Když se budeme dobře starat o svoji mikrobiotu, bude se i ona starat o nás.
*transplantace fekální mikrobioty je léčebný postup používaný při léčbě infekcí bakterií Clostridium difficile
Zdroje:
