Nejnovější výzkumy naznačují zapojení střev do vzniku Parkinsonovy nemoci. Budeme moci za několik let předcházet této nemoci?
Za onemocněním stojí i střeva
Vědci týmu vedeného Bojingom Liu z Karolinska Instituet ve Švédsku vydali studii, která byla publikovaná i v magazínu Neurology. Vědci zúčastnění na výzkumu přišli na nové důkazy poukazující na to, že Parkinsonova nemoc může začít primárně ve střevech před jejím rozšířením se do mozku. Odhalili také, že je možné pozorovat nižší míru onemocnění u pacientů, kteří podstoupili proceduru nazvanou trunkální vagotomie.
Co je vagotomie?
Trunkální vagotomie zahrnuje rozdělení hlavního kmene nervu zvaného vagus (včetně jeho celiakální / hepatické větve) a denervaci pyloru. Jednoduše řečeno, tato operace odstraňuje části nervu vagus, který spojuje trávicí trakt s mozkem. V průběhu pětiletého pozorování vědci zúčastnění na výzkumu zjistili, že pacienti, kteří měli toto spojení úplně odstraněné měli o 40 procent menší pravděpodobnost vzniku Parkinsonovy nemoci než pacienti, kteří operaci nepodstoupili.
Podle týmu expertů vedeného Bojingom Liu je to významný rozdíl v porovnání s předešlými známými výzkumy. Podporuje to i nový pohled na toto onemocnění. Předcházející práce spojující vývoj onemocnění mozku s něčím, co se děje uvnitř našich břišních svalů položily základní kámen analýz. Je to kámen, na kterém dnes vědci staví moderní výzkumy v oblasti Parkinsonovy nemoci.
Důkazy podporující hypotézu
Pokud můžeme lépe porozumět tomu, jak funguje toto propojení se střevy, mohli bychom být schopní toto onemocnění zastavit.
„Tyto výsledky poskytují předběžný důkaz o tom, že Parkinsonova nemoc může mít původ právě ve střevě,“ říká Liu.
„Dalším důkazem podporujícím tuto hypotézu je, že lidé s Parkinsonovou nemocí často trpí gastrointestinálními problémy. Jsou to problémy jako je například zácpa, které mohou začít desetiletí před vznikem onemocnění.“
Vagový nerv pomáhá kontrolovat různé vůlí neovladatelné procesy jako je regulace srdeční frekvence, trávení a jeho zvýšená aktivita může vést k vyšší tvorbě žaludeční kyseliny, a to může vést ke vzniku žaludečních vředů. Je to jeden z možných důvodů kdy se uvažuje o odstranění části tohoto nervu.
Údaje ve výzkumu
Pro tuto studii se výzkumníci zaměřili na údaje ze švédských národních registrů sesbíraných během 40 let. Během výzkumu porovnali 9 430 lidí, kteří podstoupili vagotomii oproti 377 200 lidem ze všeobecné populace, kteří ji nepodstoupili.
Pravděpodobnost, že u lidí v těchto dvou skupinách se vyvine Parkinsonova nemoc byla nejdříve statisticky podobná. Bylo to tak do momentu, dokud se výzkumníci nepodívali na typ vagotomie, která byla vykonaná na menší skupině lidí.
Celkově u 19 osob (jen 0,78 %) se vyvinula Parkinsonova nemoc víc než pět let po trunkální (kompletní) vagotomii. V porovnání s 60 lidmi (1,08 %), kteří podstoupili jen selektivní (částečnou) vagotomii je to zajímavá informace.
S přihlédnutím na fakt, že 3 932 (1,15 %) lidí, kteří neměli žádný chirurgický zákrok a v průběhu 5 let během monitorování se u nich projevila Parkinsonova nemoc se zdá být jasné, že nerv zvaný vagus hraje určitou roli ve vývinu Parkinsonovy nemoci.
Co se tady vlastně děje?
Jedna hypotéza, kterou navrhli samotní vědci mluví o tom, že střevní proteiny se začnou skládat zlým způsobem. Tvrdí, že tato genetická „chyba“ se nějakým způsobem přenáší do mozku, přičemž chyba se šíří z jedné buňky do další.
Parkinsonova nemoc se vyvíjí v momentě, kdy jsou neurony v mozku zničené, to vede k různým tělesným komplikacím jako je třes, ztuhnutí a těžkosti s pohybem. Vědci si nebyli jistí, kde pramení základ problémů a kořeny onemocnění, avšak dnes už mají dostatek nových informací na to, aby úspěšně pokračovali ve výzkumech. I díky zmíněné studii už vědí, kam mají zaměřit svoji pozornost.
Nejnovější výzkum není jediným, který ve svých závěrech poukazuje na tyto skutečnosti. V minulém roku testy na myších ukázaly spojení mezi určitými střevními bakteriemi a vyšší pravděpodobností vývoje Parkinsonovy nemoci.
Navíc, začátkem tohoto roku studie v USA identifikovala rozdíly mezi střevními bakteriemi osob s Parkinsonovou nemocí v porovnání s těmi, kteří neměli toto onemocnění. Získané informace a data jsou nesmírně užitečné pro vědce, kteří chtějí zabránit propuknutí Parkinsonovy nemoci. Pokud víme, kde začíná, můžeme pravděpodobně zablokovat její zdroj a potenciální cestou by mohlo být i ovlivnění střevní mikrobioty.
Závěr studie
Ale neměli bychom předbíhat – jak to zdůrazňují i samotní vědci stojící za nejnovější studií, Parkinsonova nemoc je komplexní onemocnění a k rozvoji přispívají i další faktory, jako jsou příjem kofeinu, kouření nebo stres. Je také potřebné poznamenat, že Parkinsonova nemoc je klasifikovaná jako syndrom: souhrn různých, ale příbuzných symptomů, které mohou mít více příčin.
„Je potřebné testování a mnohem více dát na potvrzení skutečných příčin Parkinsonovy nemoci a toho, jak velkou úlohu sehrávají naše střeva ve vývoji tohoto onemocnění,“ říká Lui.
Link na studii: http://bit.ly/neurology-parkinson
