Možná existuje jen jeden kardinální hřích: netrpělivost. Kvůli netrpělivosti jsme byli vyhnáni z ráje, kvůli netrpělivosti se nemůžeme vrátit. Tak zní parafráze myšlenky W. H. Audena, která by se dala aplikovat na široké spektrum oblastí, například i na některé druhy hubnutí.
Existuje řada tzv. „fat diets“. To jsou dietní režimy zaměřené na ztrátu co nejvíce tělesné hmotnosti za co nejkratší čas. Jedním z hlavních problémů těchto typů diet je dobře známy jojo efekt.
V češtině máme přísloví „Lehce nabyl, lehce pozbyl,“ které v opačném pořadí: „Lehce pozbyl, lehce nabyl,“ definuje podstatu jojo efektu. Většina těch, kteří za krátký čas zredukují svou váhu, totiž ztracená kila přibere ještě ve stejném roce zpět.1
Řada studií2,3 potvrdila spojitost mezi složením střevní bakteriální mikrobioty, efektivitou našeho metabolismu a v konečném důsledku i účinností dietních opatření. Zdravý střevní mikrobiom by se v budoucnosti mohl stát spojencem v boji proti obezitě.
Jakou úlohu sehrává mikrobiom v hubnutí?
Začali jste někdy držet dietu zároveň s kamarádkou/kamarádem, a zatímco jim šlo hubnutí levou zadní, vám se ručička na váze nechtěla ani hnout? Rozbitá váha za to nemůže. Máte prostě jinak efektivní metabolismus.
Potraviny, které přijímáme, musí většinou projít mechanickým a chemickým zpracováním, než se dostanou do tenkého střeva, kde probíhá větší část trávení a vstřebávání. Některé složky potravy však rozložit nedokážeme, například vlákninu či některé druhy sacharidů. Ty rozkládají střevní bakterie v tlustém střevě a rozložené molekuly těchto látek pak v různé míře zvládneme vstřebat
Složení střevního mikrobiomu je variabilní a z velké části závisí na našem životním stylu.4 V průměru se mezi jednotlivci liší až o 50 %. Právě různorodost bakterií ve střevě může mít za následek různou odpověď organismu na určitý typ diety.
Například lidé s obezitou mají ve střevech bakterie schopné rozkládat větší část nestravitelné potravy na jednodušší molekuly, které následně střevo dokáže vstřebat. Tímto způsobem jsou bakterie schopné zabezpečit kalorický standard pro osobu s vysokým kalorickým příjmem. Změna stravovacích návyků proto nepřináší viditelné výsledky tak rychle jako u zbytku populace.
Diety s nízkým příjmem sacharidů a vlákniny
Společnou vlastností „zázračných“ diet je omezení konzumace některého druhu makroživin. U diet postavených na nízkém obsahu sacharidů ve stravě, jako je například paleo dieta či ketogenní dieta, vyvstává otázka, jestli jsou dlouhodobě udržitelné.
Sacharidy a vláknina se v těchto dietních režimech vyřazují z jídelníčku. Tyto živiny jsou však jedním ze základních zdrojů výživy střevních bakterií. Miliardy střevních bakterií potom trpí hlady a mění se zastoupení bakteriálních kmenů ve střevě.
Střevní mikrobiom hlídá hmotnost
Složení střevního mikrobiomu se mimo jiné podílí na udržování optimální tělesné hmotnosti. Nedostatečný příjem vlákniny a některých druhů sacharidů ze stravy mění složení střevního mikrobiomu. Tím tělo přichází o řadu důležitých živin, které je možné vstřebat jen pomocí střevních bakterií.
Snižujeme si tak z dlouhodobého hlediska zdravotní benefity, které jsou spojené se zdravým střevním mikrobiomem, například i o schopnost efektivního hubnutí. Dostáváme se do začarovaného kruhu.
Střevní mikrobiální nerovnováha způsobená dietami založenými na sníženém příjmu vlákniny a některých druhů sacharidů, je považována za rizikový faktor pro vznik mnohých onemocnění. Například dieta s vysokým obsahem bílkovin se dává do souvislosti se situací, kdy střevní mikrobiota tvoří karcinogenní látky, což představuje rizikový faktor pro vznik kolorektálního karcinomu (rakoviny tlustého střeva a konečníku).5
Naopak stravování založené na rostlinné stravě se pojí s řadou benefitů, jako je bakteriální pestrost ve střevech, udržování nižšího procenta tělesného tuku či podpora metabolismu.6
Jak podpořit zdravý mikrobiom
Při zdravé stravě a fit životním stylu můžeme příznivé složení střevní mikrobioty podpořit užíváním probiotik Symprove. Symprove obsahuje miliardy prospěšných bakterií l. rhamnosus, e. faecium, l. acidophilus, l. plantarum v každé dávce. Probiotika jsou založená na vodní bázi, takže projdou bez narušení trávicím traktem a dostanou se přímo do střev, kde působí.
Stravovací návyky v naší populaci se liší, tak jako se liší i složení střevního mikrobiomu. Pro každého z nás je však důležitá střevní bakteriální diverzita, která přináší řadu benefitů, mimo jiné i snížení tělesné hmotnosti.
Diety s nízkým obsahem sacharidů a vlákniny snižují diverzitu střevního mikrobiomu, a tím se mohou podílet na vzniku různých onemocnění, jako je například i obezita.
Abych navázal na parafrázi W. H. Audena: Netrpělivost vedoucí k drastickému snížení hmotnosti může mít dalekosáhlé následky. Ale ne takové, jaké by si člověk přál.
1https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3901982/
Zdroje:
2https://www.mayoclinicproceedings.org/article/S0025-6196(18)30148-4/abstract
3https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5378938/
4https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/20368178/
5https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4315779/
6https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6478664/
