Uvědomujete si, že s jedněmi z prvních obyvatel naší Země žijete dodnes a to v užším kontaktu, než si dokážete představit? Bakterie si dnes budují města i v našich tělech, a to ať se nám to líbí nebo ne. A můžeme být jenom rádi, protože bez nich bychom měli problém. Stav našich bakterií je často mostem mezi zdravím a různými onemocněními.
Bakterie byly prvními živými organismy na naší planetě
Vyskytly se tu už před miliardami let, a jak se formovala Země, tak se formovaly a přizpůsobovaly i bakterie. Různé druhy bakterií našly svoje útočiště v každém koutě světa – některé našly oblibu v mořích a oceánech, některé v půdě nebo dokonce ve vzduchu. Velmi dlouhou dobu byly jedinými živými organismy na naší planetě, byly to však právě bakterie, které během této dlouhé doby nastartovaly evoluci a podílely se na vzniku mnohobuněčného života – života rostlin a živočichů a tedy i nás, lidí. Bakterie se s námi vyvíjejí už tisíce let a z této vzájemné spolupráce těžíme do dnes.
V současnosti však odhadujeme počet druhů bakterií na milion milionů a je tedy pochopitelné, že ne všechny jsou pro nás dobré. Po objevení mikroskopu vědci zjistili, že tato malá stvoření jsou zodpovědná za některé infekční onemocnění, například pneumokokový zápal mozkových blan, který může končit smrtelně. Na základě těchto informací vyhlásili lidé bakteriím vojnu a pomocí antibiotik a desinfekce se je pokoušeli úplně vyhubit. Během dalších let se však díky novým výzkumům objevily poznatky o tom, že naše tělo obývají ve vysokém počtu a pestrém druhovém zastoupení i „dobré“ bakterie. Vědomosti o tom, jak moc jsou pro nás tyto bakterie důležité a jak širokosáhlé následky může mít změna v jejich existenci pro naše zdraví, opět změnil pohled vědy na bakterie okolo nás – a hlavně v nás.
Kde všude můžeme bakterie v našem těle najít?
Bakterie jsou sice pouhým okem neviditelné, kdybychom však vzali mikroskop a blíže se podívali na lidské tělo, našli bychom je v každém záhybu pokožky, pod každým vlasem, v podpaží, na sliznici nosu a ve velmi významné míře také ve vagíně. Pokud bychom se podívali dovnitř lidského organismu, už v ústech bychom našli obrovské kolonie, pár se jich nachází i v jícnu, jeden druh je dokonce schopný přežít v kyselém prostředí žaludku a početné skupiny jsou i v tenkém střevu. Z tenkého střeva se dostáváme do tlustého – a právě tlusté střevo je hlavním městem bakterií v lidském těle. Nachází se tu nejpočetnější a nejrozmanitější skupina bakterií, které pokrývají celé tlusté střevo od jeho začátku až po konečník.
Naše tělo tedy tvoří obrovský ekosystém, jehož největší část zabírají bakterie, zkrátka jsme domovem také pro jiné organismy – například kvasinky nebo viry. Společenství těchto mikroorganismů nazýváme mikrobiota (starší název mikroflóra). Dalším důležitým pojmem je mikrobiom – soubor všech genů mikroorganismů v našem těle. Vědci jsou schopni studiem miokrobiomu rozlišit jednotlivé druhy mikroorganismů a jejich funkci na základě jejich genetické odlišnosti. Toto studium odkrývá stále nové poznatky o úloze a důležitosti mikroorganismů v našem těle.
Bakterie v našem těle plní mnoho různých funkcí
Pro svoji důležitost se někdy označují také jako náš další orgán. Mohou vážit až 2 kilogramy. Asi nejdůležitější úlohu sehrávají v tlustém střevu – podílejí se zde na trávení složek potravy, které lidské tělo není schopné zpracovat, a pomáhají nám tedy vytěžit více živin z jídla. Kromě trávení potravy jsou schopné také samostatně tvořit tělu prospěšné látky, jako jsou například vitamíny (vitamín K důležitý pro krevní srážení a několik B vitamínů). Velmi důležitou úlohou je jejich ochranná funkce – jestliže jim je v našem těle dobře, nechtějí se o něj dělit s jinými bakteriemi. Už jen tím, že hustě osídlují naše tělo, obírají o místo patogenní bakterie. Rovněž produkují některé látky, které jsou schopné zastavit růst nebo dokonce zabít tyto nevítané hosty.
Nejnovější studie však naznačují ještě další, důležitější funkce našeho mikrobiomu – pravděpodobně se podílí na správném vývoji a funkci našeho imunitního systému. Toto tvrzení podporuje také fakt, že můžeme pozorovat změny v bakteriálním složení – tzv. dysbiózu u pacientů trpících některými onemocněními imunitního systému jako je např. Crohnova choroba a ulcerózní kolitida. V posledních letech stále přibývají další vědecké výzkumy naznačující spojitost dysbiózy se vznikem některých jiných onemocnění a symptomů.
-
Zvýšená náchylnost na infekční onemocnění
-
Průjmy
-
Různé druhy alergií a potravinových intolerancí
-
Cukrovka 2. typu
-
Některé onemocnění jater
A další.
Nejnověji vědci objevili určitou spojitost střevních bakterií s nervovým systémem. Jejich narušení by tak mohlo souviset se změnami nálady, se vznikem depresí, úzkosti a možná také některých neurodegenerativních onemocnění, jako je Parkinsonova choroba. Tento výzkum se však v současnosti teprve rozbíhá a jak je to doopravdy se možná dozvíme až za několik let.
